Před rokem 1959
Než-li děti v Červených Janovicích začaly navštěvovat zděnou školu, které se dnes neřekne jinak než „stará", vyučovalo se v dřevěné budově, jež v roce 1790 se svými dvěma místnostmi nahradila nevyhovující učebnu nacházející se v domku č. p. 32. Zde se vyučovalo již v polovině 16.století.
Zděná budova začala fungovat jako Škola v r. l843. Během třiceti pěti let se rozšířila ze dvou na čtyři třídy. Bylo období míru a prosperity, rostl i počet děti, a tak v r.1899 bylo již ročníků pět. Na tyto hochy a děvčata však čekal neradostný osud, přišla 1. světová válka ...
Škola svou činnost nepřerušila, ale děti se učily málo. Nebylo čím topit, dětem scházelo teplé oblečení, měly hlad. Učitelé se snažili svým žákům pomoci. Nacvičovali besídky, konali dobročinné akce. Peníze, které byly získány na vstupném, byly vždy věnovány chudým dětem.
Zděná budova sloužila téměř sto let, než se začaly objevovat její nedostatky, Vzhledem k tomu, že v roce 1921 byla rozdělena na obecnou a měšťanskou, naprosto nevyhovoval počet učeben. V roce 1936 řešilo ředitelství štoly tuto situaci pronájmem jedné místnosti v místním zámku. I v těchto stísněných podmínkách děti nacvičovaly divadelní hry, konaly se výlety do okolí. O rok později byla ustanovena jako újezdní škola. Znamenalo to, že se sem začali sjíždět žáci z téměř deseti okolních obcí, což bylo celkem 305 dětí. Tehdejší představitelé obce označili budovu za „nehygienickou, studenou, zkrátka nevyhovující. Bylo rozhodnuto. Postaví se Škola nová!
Zase ale přišla válka…
Během těch dlouhých šesti let sen o nové budově nezanikl. Nebylo však jednoduché v poválečné, revoluční době plné převratů sen uskutečnit. Ale láska k dělem a zájem o školu nakonec přece jen zvítězily. Ministerstvo financí po téměř ročním přezkoumávání všech skutečností stavbu povolilo.
O novostavbě se jednalo celý následující rok. Byly zadány plány a žádost o zařazeni do dvouletého plánu. Vše bylo rozhodnuto a připraveno k zahájení stavby. Posledním krokem bylo schválení hospodářskou radou ministrů a vlády. Přišel únor 1948...
Byl vydán zákaz na povolování nových staveb do té doby, než bude vyroben dostatek stavebního materiálu. Povoleni tak trvalo další rok.
Bezmála patnáct let se o novostavbě uvažovalo, jednalo, měnila se místa i projekty. Konečně přišel 16. říjen 1949 a firma Chramosta Čáslav začala plnit sen, který byl vyčíslen na 20 000 000 Kčs. Do Vánoc bylo vystavěno 1.patro mateřské školy, obecná škola a byty měly hotové základy.
Novostavba se však nedostala do plánů 1. pětiletky... Opět se nepracovalo, materiál se odvážel, zdi chátraly. Nescházely pracovní síly, nechyběly peníze. Nebylo povolení… Aby se zachránilo co možná nejvíce, byly provedeny v roce 1952 zabezpečovací práce na budově mateřské školy. Byly upevněny okapy, vsazena okna, dány dveře.
Situace byla téměř katastrofální. "Stará" Škola nevyhovovala, nová měla rozbořené základy.
Ledy se prolomily až v roce 1957. Stavbu dokončil Průmstav Kolín, V říjnu 1959 tak mohla být nová škola otevřená, i když zdaleka ne v takové podobě, v jaké byla připravena na plánech. Podle nich vedle školy měla stát další budova s byty pro učitele, i hlavní budovu potkaly „zeštíhlující"
úpravy. Ale po tak těžké cestě vyjednávání, obstarávání peněz, úsilí mnoha lidí, bylo otevření nové školy pro obec velkou slávou. (citováno z kronik školy)
Po roce 1959:
Tradice dnešní „nové" červenojanovické školy se počíná 4.10.1959. Za uplynulé období zde působili ve funkci ředitele pan V.Pokorný (1959- 1962), pan J.Teušl (l962-1979), pan Mgr. Milan Jahodář (l979-2005), bylo zde zaměstnáno 87 pedagogických pracovníků a 21 provozních zaměstnanců. Naši školu opustilo za tuto dobu několik generací žáků, kterým dala základy vzdělání osmiletá střední škola (OSŠ), později základní devítiletá škola (ZDŠ) a od 80. let základní škola (ZŠ), nejprve s 8. ročníkem, od roku l996 s 9.ročníkem.
V roce 1959 navštěvovalo školu 204 žáků a působilo zde 12 pedagogů. V prvních letech se žáci a učitelé podíleli na úpravách okolí školy a výsadbě zeleně v areálu. Později byl vybudován školní pozemek. Od roku 1979 probíhala výuka v osmi, resp. devíti ročnících a jednom odděleni školní družiny. Za vedení vyučujících se žáci zúčastňovali olympiád různých předmětů, např. tělovýchovných, výtvarných a dalších soutěží.
O dobrých výsledcích naší školy svědčí i procento žáků, kteří odcházeli v průběhu let studovat na střední školy. Pohybovalo se od 38%. (šk. rok 1997/1998).
Naše škola nabízela od 7.ročníku volitelné předměty, ve kterých žáci mohli rozvíjet své zájmy a zdokonalovat se v oblastech nutných pro život. Byly to např. Informatika, Základy pěstitelství, Technická praktika, Vedení domácnosti o příprava pokrmů, Ruční práce a šití, Péče o dítě.
Za zmíněné období došlo několikrát ke změně programu vzdělávání. V současné době se vyučuje podle Školního vzdělávacího programu základního vzdělávání pod názvem „Škola pro život".
V letech došlo i k mnoha opravám a změnám v materiálně technické oblasti za účelem zlepšení životního a pracovního prostředí. Byly to např. oprava a rekonstrukce kotelny, opravy rozvodu vody a vodárny, vybudování odborné pracovny chemie a fyziky, přestěhování ŠD do vedlejší budovy po dokončení pavilonů MŠ, zřízení učebny pro výuku vaření, školní dílny, učebny počítačů, školní knihovny, oprava toalet v hlavní budově, výměna vstupních dveří, položení dlažby před hlavním vchodem, oprava střechy, okapů, oplocení celého areálu školy, vybudování antukového kurtu, atletické dráhy a doskočiště, oprava tělocvičny, včetně osvětleni a nátěru proti skluzu, ukládáni popela a odpadků do popelnic, zrušení skládky popela za školou.
Několik let pracoval na škole žákovský parlament, který se scházel jednou v měsíci a řešil společně s vedením školy otázky života školy. Žáci vydávali Školní časopis Buráček.
Od 90. let probíhala výuka anglického a německého jazyka od 5. ročníku, od roku 1996 od 4. ročníku.
V roce 1993 byla škola zařazena do regionální sítě zdravých škol pod patronací Národního centra podpory zdraví, nyní Státního zdravotního ústavu jako škola podporující zdravý životní styl. Učitelé se účastnili akcí vzdělávání v této oblasti a své poznatky uplatňovali v každodenní praxi. Společně s dětmi připravovali např. ochutnávky zdravé výživy, pohádkový les, tělovýchovné chvilky, děti o přestávkách mohly hrát stolní tenis. Byly organizovány Školní akademie, koncerty ke dni matek. Škola nabízela i mimotřídní aktivity pro využití volného času žáků v zájmových útvarech, např. hra na zobcovou flétnu, pěvecký sbor, kroužek aranžování, výpočetní techniky, cizích jazyků, mladých zdravotníků, sportovních her, pohybových her, Angličtiny pro nejmenší, kroužek šikovných rukou.
Cílem všech je získat a zvyšoval zájem žáku o vzdělávání, spolupracovat s rodiči a snažit se, aby škola byla centrem vzdělávání nejen pro žáky, ale i celou obec.
F. Hájek, K. Rada, F. Olišar, K.Lindner
Současnost:
K 30.6.2009 ukončila škola provoz na II. stupni ZŠ. Důvodem byl velký úbytek žáků mezi roky 2003 - 2009 ze 150 na 80. V této situaci nemohla Obec Červené Janovice dofinancovávat dále chod celé školy. Následkem toho došlo ke zrušení II. stupně a škola se změnila na malotřídní s přibližným počtem 35-40 žáků na 5 ročníků, spojených do 3 tříd. Celkový počet pedagogů se pohybuje od 4 do 6.
Ani v této situaci nejsou ale žáci ochuzeni o značný výběr kroužků, moderní techniku a nové metody vzdělávání, vyžití ve školní družině a mimoškolní aktivity a soutěže